Když přeskakují písmenka – dyslexie

I vás trápí, že vaše dítě se každý den poctivě a důsledně připravuje do školy, no i navzdory tomu má špatné známky? Jak je možné, že dělá všechno co je v jeho silách, a výsledky ne a ne se zlepšit? Důvodem by mohla být některá ze specifických poruch učení. Při specifických poruchách učení nejde o lenost, nezájem, lajdáctví nebo nedostatečnou inteligenci dítěte. Předpokládá se, že poruchy učení jsou většinou dědičné, přičemž přecházejí buď z rodičů na děti, nebo je vaše ratolest zdědí po babičce, dědovi, strýci nebo tetě. Není vyloučené, že se o ně podělí se svými sourozenci.

Rodiče většinou nemají ani potuchy o těchto problémech. Často se neprojevují ani v testech školní zralosti. Obvykle se objevují na konci prvého nebo druhého ročníku. Je jednoduché trestat dítě špatným hodnocením – známky. Tím se však jenom ponižuje, podkopává se jeho sebevědomí, jistota, chuť do učení a postupně klesá jeho zájem o školu. Pokud se nepřijde na příčinu včas, tyhle děti se často zařazují mezi slabo prospívající. V těchto případech je důležití odborné vyšetření psychologa a speciálního pedagoga, kteří určí důvod neúspěšnosti inteligentního žáka ve škole.{module Sklik 600×190}

Často se zjistí, že příčinou problémů jsou specifické poruchy učení, které jsou, známe i pod názvy dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie. Nejrozšířenější z těchto poruch je porucha čtení, odborné nazvaná dyslexie. Dyslexii mají i také slavné osobnosti jako G. Bush, T. Cruise nebo A. Einstein. Neschopnost spájet písmenka do slov se projevuje především při čtení, ale způsobuje i těžkosti v matematice při řešení slovních úloh. Dítě není schopné porozumět zadání a teda ho ani následně vyřešit. Problémy má i v jiných předmětech, které jsou závislé na čtení a porozumění textu, jako jsou dějepis, zeměpis, přírodopis a jiné.

Při dyslexii, jako i při ostatních druzích specifických poruch učení, existuje kromě odborné pomoci i „domácí“ způsob, jako dítěti při učení pomoct. Jedním z nich je předčítávání text – nejdřív ho čte rodič, po něm dítě. Text možno nahrávat i na magnetofon nebo používat diktafon na vyučování při výkladě učiva. Důležití je upozornit i na způsob čtení. Žák má právo číst text po slabikách (slabikování textu) a pomalu přecházet na plynulé čtení. Tenhle způsob je vždy lepší a efektivnější než takzvané „dvojité čtení“, při kterém dítě čte potichu slovo a pak ho nahlas přečte. Slabikovat text může ještě ve třetím nebo čtvrtém ročníku základní školy.

Speciální pedagog ve spolupráci s vyučujícím učitelem každého předmětu vypracuje pro žáka individuální studijný plán, podle kterého se bude učit a nebude trestaný za „neschopnost“, za kterou nemůže.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *