Jak jsem se rozhodla naučit se německy

Jmenuji se Klára a studuji jazyky v rámci pomaturitního studia. Pro inspiraci všem váhavým středoškolákům, kteří mají před sebou maturitu, sepisuji svůj příběh:

Střední škola

Po základní škole jsem se vrhla na studium ekonomie na střední ekonomické škole v Brně.

Na střední jsem potkala většinu svých kamarádů, jako třída jsme si velice sedli a podnikali jsme spoustu akcí. V prváku jsme nejdříve všichni chodili do tanečních, kde vznikaly i první lásky. Tančila jsem tam s Martinem, se kterým mám teď už skoro pětiletý nádherný vztah, vděčím tak střední škole i za partnera.

V následujících letech jsme jezdili na výlety. Ve třeťáku nás deset ze třídy absolvovalo o velkých prázdninách čundr po České republice. Projeli jsme naši zemi od Českého Švýcarska přes Český ráj, Prahu a okolí až po Moravský kras:).

IMG_32961_edited-1

Maturitní ročník

Nicméně ve čtvrťáku naše výletování a akcičky trochu zatemnila maturita.

Učitelé nás strašili a každou hodinu nás zbrkle zkoušeli. Učila jsem se hodně, ale stejně mi občas přistála krásně kulatá kulatá pětka…

Martin byl podstatně víc v klidu a většinou se mi spíš smál, proč tak stresuju.

Dala jsem si přihlášku na vysokou školu ekonomického zaměření a čekala jsem na pozvání k přijímačkám. Martin se na vysokou školu vykašlal, že chce jít pracovat.

Přijímací zkoušky mi nepřišly nějak náročné, odjížděla jsem s dobrým pocitem, že to určitě klapne. Všem jsem vyprávěla, jak to bylo jednoduché a že mám vyhráno, že přijímačky na ekonomku jsou „leháro“.

Svatý týden

Mezitím přípravy na maturitu vrcholily. Ve třídě byla cítit nervozita a blížil se svatý týden. S Martinem jsme na svaťák jeli k naší známé na vesnici, kde měla skvělý veliký dům. Měli jsme k dispozici celé spodní patro s ložnicí, obývacím pokojem, koupelnou a záchodem.

Byl zde i samostatný vchod na zahradu, a jelikož bylo celý týden krásné počasí, učili jsme se většinu času právě na zahradě v houpací síti nebo u ohně. Každý večer jsme vypili dvě piva a opekli si špekáček. Týden to byl vlastně celkem fajn, nebýt těch nervů…

Naše maturita

Já maturovala ve středu a Martin až ve čtvrtek, měli jsme tak několik dní k dobru. Maturitu jsem zvládla k mému překvapení s výsledkem tři jedničky a jedna dvojka. Šla jsem oslavovat a následující den jsem ve škole držela palce Martinovi. Martin bohužel špatně tahal a nepovedla se mu maturita z angličtiny. Opakování tedy v září… Bylo mi ho líto, nicméně on si z toho zas tak hlavu nedělal. Horší to bylo s jeho rodiči…

Volno po maturitě a výsledky přijímaček

Užívali jsme si pomaturitního volna, Martin sháněl práci a já čekala, až se budu moct oficiálně radovat z výsledků z přijímaček. Dopis přišel asi 14 dní po maturitě. Nevěřila jsem vlastním očím – NEPŘIJATA! To snad ne!! Co teď budu dělat?

Co dál?

Po probrečené noci jsem sedla na internet a pídila se po možnostech dalšího studia. Zaujalo mě pomaturitní studium jazyků v Brně. Nepřijdu o status studenta, za rok se naučím pořádně německy a můžu se zkusit znovu dostat na vysokou školu.

O svém plánu jsem pověděla Martinovi. Bavili jsme se o tom celkem dlouho a jeho napadlo, že by mohl hledání práce ještě na rok odsunout a jít na jazykovku se mnou. Říkal, že má kamaráda, který navštěvuje pomaturitní studium angličtiny v Brně a že se ho poptá, jestli v té škole vyučují i němčinu.

DSC_0598

Jazykovka

Do jazykové školy Pelican jsme oba nastoupili hned prvního září na úvodní hodinu. Martin měl maturitu až dvacátého, mohl tedy ze začátku chodit také.

Naše lektorka Veronika je skvělá. Jsme s ní všichni velice spokojeni, naučí nás mluvit i zvládat německou gramatiku, učení je s ní zábava a hodně si rozumíme.

Martin maturitu zvládl v pohodě a teď se už oba připravujeme na státní jazykové zkoušky Brno, které budeme skládat v květnu přímo ve škole, kde to známe. Myslím, že to už zvládneme oba.

Na vysokou školu jsem již skládala přijímačky a nyní znovu čekám na výsledky, nicméně už s větší pokorou a bez pýchy. Vím ale, že i kdybych se nedostala, umím už natolik dobře anglicky i německy, že se v pracovním světě rozhodně neztratím