Dětské hádky

Rodič by neměl do hádek dětí hned vstupovat a začít je řešit. Dítě by mělo vlastní zkušeností rozvíjet schopnosti potřebné pro vyřešení konfliktních situací. Jde především o sociální vnímání, sebereflexi, empatii, schopnost aktivně poslouchat, otevřeně se vyjadřovat a podobně. Jsou však situace, kdy je nevyhnutná pomoc dospělého.

Jde o také hádky, které se pravidelně opakují nebo o konflikty, při kterých hrozí, že si děti vzájemně fyzicky ublíží, případně něco zničí.

Když vstupujete do konfliktní situace, dodržujte následující doporučení:

  1. Buďte průvodcem v konfliktní situaci, ale neposkytujte rady či hotová řešení.
  2. Veďte děti k tomu, aby mluvili o sobě, o svých potřebách, emocích.
  3. Poslechněte si dítě a projevte jim porozumění (učíte je tak aktivně poslouchat)
  4. Vytvořte prostor, aby děti sami navrhovali řešení konfliktu, přijatelné pro obě strany.
  5. Projevte dětem důvěru v jejich schopnost řešit problém.{module Sklik 600×190}

 

Každé řešení přicházející ze strany dětí je účinnější jako řešení dané rodičům. Dítě navíc získává sebevědomí a pocti, že je schopné samo o sobě rozhodovat, porozumět sebe a jiným a dohodnout se.

Your ads will be inserted here by

Easy Plugin for AdSense.

Please go to the plugin admin page to
Paste your ad code OR
Suppress this ad slot.

Při konfliktní hádce nikdy neříkejte:

          „Ty jsi už velký, tak mu tu hračku půjči.“

          “On je ještě malý, nerozumí tomu, tak mu to dej.“

          „Nevymýšlej si, nevěřím ti.“

          „Nebuď lakomý, půjči mu to.“

 

To, že je jeden ze sourozenců starší, neznamená, že má ve všem vyhovět mladšímu. Na jedné straně tím dítě učíme popírat vlastní pocity a potřeby, nebude schopné zdravě se prosazovat a v konfliktních situacích bude zřejmě vždy ustupovat a přizpůsobovat se. Na druhé straně se nebude cítit natolik milované a podporované rodiči jako jeho mladší sourozenec. Každé dítě, i my dospělí, máme k osobním věcem určitý vztah a chceme, aby bylo na našem rozhodnutí, jestli se o něco podělíme nebo ne. Nechte na dětech, do jaké míry a s čím jsou ochotné podělit se se sourozencem. Pokud se dítě rozhodně podělit se nebo něco daruje, podpořte tyto projevy tím, že je nenecháte nepovšimnuté. Vyjádřete svoji spokojenost, pochvalte ho.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *